Klubovou výstavu pořádanou klubem KCHBO už jsem v minulosti navštívila. Sice jen jako divák a podavač-pomocník, ale i tak se mi výstava moc líbila. Areál v Mladé Boleslavi je krásný.
Když jsem viděla propozice na letošní KCHBO klubovky bylo mi naprosto jasné, že letos tam nemůžeme chybět.

Sobota: Rozhodčí Joni A Monney-McKeown (USA)- přihlášeno 92 australáků
majitelkou chovatelské stanice Terra-Blue

Neděle: Rozhodčí Angie Allan (GB)- přihlášeno 68 austrláků
majitelka chovatelské stanice Allmark

Obě rozhodčí specialistky na plemeno Australský ovčák, obě se pyšní krásnými odchovy. Na posudek od nich jsem byla velice zvědavá :).

V sobotu jsme brzy ráno vyráželi z Plzně abychom v Bolce pomohli postavit stany, protože předpověď počasí se neustále měnila. Dorazili jsme přesně na čas, vybalili bagáž, vyvenčili pejsky (chudáček Diego musel absolvovat tu hroznou nudu tentokrát s námi 😀 ) trochu se občerstvili a netrpělivě čekali až výstava začne. Fazolka zas v super náladě 🙂 ona je prostě moje sluníčko.

Posuzování paní rozhodčí hezky odsejpalo i s velmi početnou třídou mladých fen (14) si hezky poradila.
Po mladých fenách už do kruhu nastupuje mezitřída, tedy i já s Fazolkou. Celkem 9 fen v kruhu a konkurence opravdu více než slušná. Na můj vkus se běhalo celkem málo, byť kruh byl opravdu krásně prostorný. Paní rozhodčí se hodně zaměřovala na pohyb tam a zpět.
Po posouzení všech fen jednotlivě, ještě jedno společné kolečko a paní rozhodčí už vybírá….. V1 fena, která poté získala BOB, V2 Skája a V3 moje malá modrá holčička.

Jsem neskutečně šťastná….. V3 z 9 fen od rozhodčí z USA, ze země původu. Úžasné!!!
Sobota skončila nad má očekávání a já se těšila na neděli.
Za fotky ze soboty moc děkuju Helence (kennel Aneleh Czech)

Hned v neděli ráno mi bylo jasné, že jsem celkem KO. Nikdy by mě nenapadlo, že 2 denní výstava bude tak vyčerpávající. Vícedenní si nedokážu ani představit. Bohužel se na mě únava a nervozita podepsaly i v kruhu a Fazince jsem to trochu zkazila, možná i proto jsme si v neděli vybojovaly v kruhu “jen V” ze 7 fen. Ale i tak jsem na Fazolku moc pyšná, jak skvěle to všechno zvládá a z ničeho se nehroutí.

Za fotky moc děkuju Martínkovi (Fallcat kennel)
Také bych ráda poděkovala pořadatelům, výstava byla opravdu skvěle zorganizovaná. Moc rádi zase příště přijedeme 🙂

Druhý květnový státní svátek jsme strávili již tradičně na naší oblíbené psí výstavě ve Staňkově. Jako každý rok byla výstava perfektně zorganizovaná, všude dostatek ochotného personálu, minimum front u výdeje katalogů a celkově to tam opět šlapalo jako na drátkách. Bohužel větru a dešti neporučíš a tak se letiště ve Staňkově, kde se výstava koná, stalo po noční přeháňce jednou velkou blátivou louží. S přibývajícími lidmi přibývalo i bahno. A tak jsem nebyla jediná, která se rozhodla z parkoviště až do stanu psa nést v ruce. Celou cestu až ke kruhu jsem si nadávala, proč nemám menšího psa :D. Ono  těch 22 kg blahobytné kondice se pronese :D. Na nepříznivé počasí se většina z naší aussí bandy připravila v podobě gumáků, včetně mě. Byla to nejlepší obuv :).
Posuzování začalo na čas a pan Krinke se s tím nepáral a VD lítala vzduchem jako kulky na střelnici. Mám jeho styl posuzování ráda, vše nahlas komentuje, vždy zdůvodní co se mu na psu líbí a co naopak ne, proč právě ten a ten pes je na 1. místě. Přípravu Fazolky do kruhu jsem tak trochu vzdala. Nemělo to úplně cenu, protože i 2m mezi naším stanem a kruhem byly samé bláto, navíc chlupy na ní drží silou vůle- proč taky ne, když jsem přihlásila 3 výstavy do 2 týdnů tak je nejlepší vylínat na kost :D, takže jsem jen rychle otřela zablácené nohy a šlo se na věc :). Do mezitřídy nastoupily 4 feny, z toho 3 byly Patriotovy dcery- Fazolka, Ája (Argentum Barrel Brennini) a Sky (Didi zo Zubrej). Už při posuzování psů se rozdalo plno VD a já doufala, že se Fazolka bude panu rozhodčímu líbit alespoň stejně jako tomu bylo minulý rok na Džbánu v Praze.  Rozšlapaný a kluzký terén ve mě vyvolával trochu strach z pádu, naštěstí není Fazinka žádný šílenec, takže jsme běhání společně zvládly bez ztráty květinky. Výbornou pan rozhodčí udělil pouze dvěma fenám Fazolce a Sky, ostatní dvě odešly s VD. Bojujeme s Fazolkou do poslední chvilky, nakonec to však stačí jen na 2. místo, stejně jako v roce 2016. Nicméně má krásný posudek a já jsem pyšná jak krásně spolupracovala celou dobu. Výborná tady rozhodně nebyla zadarmo a my jí urvaly :).

Pak byla trocha času na pokec, vyvenčení pejsků a už jsem se přesouvala ke kruhu Boloňáčků kde už na mě čekala babi s dědou a Deimonem (Deimon Abbeylife www.abbelife.cz). Doma babičce hárá Amy, tak jsem měla trochu strach jak se bude Deimon chovat, naštěstí rychle pochopil co po něm chci a v kruhu nám to společně šlo jako vždy. V1, VT a Krajský vítěz byl v kapse. Což znamenalo, že nemůžeme chybět v závěrečkách. Martinka shodou okolností potřebovala v závěrečkách pomoct s malou aussí princeznou Winnie, která je děsně sladká a tak jsem ráda podala pomocnou ruku a s Winčou se proběhla. Byla jsem naprosto v šoku jak krásně stála a soustředila se, i přesto, že to byla její první výstava. Mikrofon, hlasité moderování, plno psů kolem…. nic z toho ji nerozhodilo a byla veselý australák. Mladých fen nastupovalo do kruhu opravdu hodně a i přesto, že na nás několikrát spočinul zrak rozhodčího, jsme se do užšího výběru nedostaly.

Snad budu mít ještě někdy možnost tohle sladké červené sluníčko předvést.
Po shlédnutí všech FCI skupin jsme se s Deimonem připravili do přípravného kuhu a já si říkala, že by bylo fajn se dostat alespoň do finálové 5ky. Vbíháme do závěrečného kruhu jako předposlední, Deimon se krásně nese. Juhůůů jsme vybraní do užšího výběru. Krátké proběhnutí ještě tam a zpět a už se rozdělují místa na bedně…. A BIG3 je domaa!!! Mám ohromnou radost a babi zase slzy na krajíčku :D.

Na konci výstavy na nás občas vykouklo sluníčko.

Chtěla bych všem moc poděkovat za skvěle strávený den a za rok se těším zas 🙂
Krásný report o Staňkově napsala i Marťa na www.fallcat.net
za fotky moc děkuju Terce a Martě

Výstavní sezónu 2017 jsem se rozhodla zahájit na MVP v Českých Budějovicích. Budějovická výstava nepatří k mým top výstavám,a to nejen kvůli hrozné cestě z Plzně do Budějovic, kdy je nejčastějším výhledem zadek kamionu, ale hlavně kvůli organizaci. Občas mi zůstává rozum stát. Letos tomu nebylo jinak. Kruh pro Aussíky asi tak 5×5 metrů a kruh pro Yorkšíry přes polovinu haly. Naštěstí paní rozhodčí včas zasáhla a zařídila výměnu kruhů. Zaplať pánbůh. Představa jak  psa lámu v rozích malého kruhu byla děsivá nejen pro mě.

Nicméně společnost Niky a Martinky slibovala super výlet a krásně užitý den, a tak jsem se na výstavu po dlouhé zimní pauze moc těšila. Velké přípravy v podobě vynikající medoviny začaly už v pátek večer u Martinky doma.
Ráno vstávačka v nekřesťanskou hodinu ještě za tmy, malá úprava Fazinky, snídaně a můžeme vyrazit směr Budějky. Cesta krásně ubíhala, pejsci odpočívali a kolem 8:00 jsme parkovaly v areálu výstaviště. Na výstavu jsme vezly modrý gang- Fazolku, Zefíra (Fazolky bratra) a Stáničku(Patriotovu vnučku)… takže jedna rodina.
Paní rozhodčí Iveta Vojteková (SK) posuzovala celkem svižně, práce jí šla od ruky. Pejsky hodně prosahávala a běhalo se taky relativně dost. První z naší skupinky nastupoval do kruhu Zefír. Nikču nezlobil a vystavil se moc hezky. Bohužel v konkurenci velkých a mohutných psů to stačilo jen na známku VD.
Když se blížila ke konci velmi početná třída mladých fen, kde polovina  odešla s VD, jsem Fazolku přečesala a šly jsme se připravit ke vstupu do kruhu. Konkurence byla více než slušná, všechny feny v mezitřídě byly velmi pěkné se zkušenými handlerkami a mezi nimi já, lehce pokročilý začátečník :D.  Hlavou mi běhaly myšlenky že musíme urvat V, pořadí je mi fuk. Fazolka už od rána měla skvělou náladu, pořád se chtěla mazlinkat, usmívala se. V kruhu tomu nebylo jinak. Koukala na mě jak na svatý obrázek a krásně spolupracovala po celou dobu. Paní rozhodčí se velmi líbila Fazolky milá povaha a roztomilý výraz.
Po statice, běhání, statice a zase běhání jsme skončily na krásném 3.místě, s poznámkou paní rozhodčí, že u fen preferuje větší hlavy, proto až 3.místo. No.. 100 lidí 100 chutí.  Já naprosto spokojená.

Po nás nastupovala hned do třídy otevřené Stánička. Malá modrá čubička tam konkurenci roznesla na kopytech a odnesla si CAC.

Hned po skončení posuzování Australáků jsem se musela přemístit do jiné haly, kde se posuzovaly Ruské barevné boloňky. Tam už na mě čekala babička s dědou a Deimon.
Deimon už je výstavní profík, vystavovat ho je skvělý zážitek. Boloňáčci byli přihlášeni celkem tři. Dvě fenky a jediný pes, náš Deimon. Paní rozhodčí byla velmi milá, ocenila Deimonovu super kondici a do posudku diktovala i perfektní osvalení. A tak V1, CAC byl doma!!  Po posouzení 2 fen, kdy fena ve třídě mladých se absolutně odmítala pohybovat v kruhu, se šlo bojovat o BOB. Deimon se nesl jako páv a tak i BOBa jsme urvali. Hurááá 🙂 Další BOB na Deimonově kontě. Už jen krůček chybí k titulu Grand Šampion ČR.

Třešničkou na dortu bylo vyřízení potřebného papírování s poradkyní chovu a Fazolka se tak oficiálně stala CHOVNOU FENOU.

Pak už jsme jen pobalily všechny věci, vyvenčily pejsky, koukly co pěkného je u stánků a jely se odměnit do vynikající hospůdky 🙂 . Tuhle dámskou jízdu si moc ráda zase brzy zopakuju :D.

Za foto děkuji Terce a paní Hodové

Po dlouhé zimní pauze jsme se s Fazolkou vrátily opět na plac. Několika měsíční pauza jí velmi prospěla, nic nezapomněla, naopak, naše domácí trénování přineslo své ovoce.
Konečně mě při chůzi u nohy přestala předcházet a drží se pěkně na mojí úrovni.
Co beru jako náš největší úspěch je aport. Na podzim mi dřevěnou činku úplně odmítala držet v tlamě, natož ji aportovat. A teď? Až na drobnosti bych si troufla jít s takovým předvedením aportu i na zkoušku. :). Dělá mi velkou radost.

Když jsem se dozvěděla, že Alejandra (https://www.bleuroyalaussies.com/ ) opět navštíví ČR, nemohla jsem si její seminář nechat ujít. Slovo dalo slovo a Fazolka byla vybrána jako hlavní modelka celého semináře.
Byla jsem na ní hrdá, celý seminář vzorně spolupracovala a užívala si péči.
Za perfektní organizaci patří velký dík Fallcat kennel. 🙂

Vítejte na stránkách chovatelské stanice Taarika Mea, věnované chovu australských ovčáků.