Na výstavy klubu KCHBO jsou vždy zváni velmi zajímaví rozhodčí, vždy specialisté na plemeno a dlouholetí chovatelé australských ovčáků. Ani tentokrát tomu nebylo jinak. Paní rozhodčí Joyce Crawford-Manton (Scallywag kennel) z Irska byla i tentokrát velkým lákadlem. Aussíků se přihlásilo celkem 47. Na výlet nás s Fazinkou vyvezli Martínek s Martinkou. Tímto jim ještě jednou děkuji za dopravu tam i zpět.

Vstávačka ve 3:15 a 400km před námi. Několikrát jsem přemýšlela proč tohle proboha dobrovolně podstupuju ? 😀 :D. Zatímco Martinka na zadních sedačkách doháněla spánkový deficit, my jsme s Martinem vepředu dávali pozor na cestu a povídali si. Cesta ubíhala rychle, D1 naštěstí bez kolon, takže žádné zdržení a my dorazili na místo přesně na čas. Super :). Předpověď počasí nebyla vůbec optimistická a do puntíku se vyplnila. Pršelo opravdu celý den. No co 🙂 když už jsme se táhli takovou dálku, tak nás přece pár kapek nerozhodí. Ve stanu panovala skvělá nálada 🙂

Fazolka byla prihlášená do třídy vítězů, takže to nejlepší na konec :D. Do kruhu jsem se poprvé podívala s Barniem (Jch. APPLE WHITE POPPY MEADOWVILLE), moc sladkým a krásným blue merle chlapečkem. Ve třídě otevřené jsme si vyběhali V3/4. Kdy pes po nás už si odnesl VD, kterých padalo na téhle výstavě celkem dost.

Za fotku děkuji Janě Prokešové

Z paní rozhodčí jsem měla výborný pocit. Se psy komunikovala, mazlila se s nimi, oceňovala veselou povahu. K handlerům se také chovala velmi mile. No prostě přesně dle mých představ. Pejsky důkladně prohmatala, na posudku si dala záležet a na každého pejska si vyhradila dostatečně dlouhý čas.  Za mě nejlepší posuzování, které jsem kdy zažila.

Mezitím než přišla Fazinka na řadu, jsem fandila Karlíkovi a Maybe. Oběma to moc slušelo, i když Karlík stále v letní srsti, ale tu pecka kostru přece nemusí schovávat chlupy  a May naopak právě chlupy krásně dorůstají do “plné palby”. Oba si odnesli V1,CAC 🙂 supeeer. Fazolku jsem si vyvenčila, trochu pročesala, ale vzhledem k dešti neměla nějaká velká úprava moc smysl. S Fazinkou byly přihlášené 3 další fenky. Jedna, ač na výstavě byla, vůbec nenastoupila. Další dvě, moc hezké fenky, hezky v srsti. Říkala jsem si, že na pořadí se dostaneme, to mi bude stačit.

Fazolka je ted v plné srsti, moc ji to sluší :). Navíc její věčně dobrá, veselá nálada se paní rozhodčí moc líbila. Paní rozhodčí si vždy nechala třídu nastoupit, pak společně 2 kolečka a poté si brala pejsky po jednom na jednotlivé posouzení. Ostatní se mohli jít schovat před deštěm. Což bylo moc fajn. Fazi spolupracovala jako vždy skvěle a na paní rozhodčí udělala dojem a odnesla si ocenění V1,CAC. Neskutečná radost :). Už jen krůček chybí k šampionátu ČR. Už jen 1 CAC v příští výstavní sezóně 🙂 stále tomu nemůžu uvěřit.

Ještě jsme se proběhly v kruhu o nejlepší fenu, kterou, stejně tak posléze i titul nejvyšší BOB, vyhrála May. Moc gratuluji ještě jednou.

O nejlepší fenu výstavy

Suma sumarum byla naše výprava super úspěšná :). 3 pejsci, 3x CAC a k tomu ještě Nejlepší fena, BOB a BIS blue merle.

Ted už jen vyfotit par fotek na památku, pobalit věci a hurá 400km domů. Se svítáním jsme projížděli Brnem a se západem jsme ho zase opouštěli.
I přes ten neutuchající déšť jsem si to v Horce moc užila a doufám, že jsem tam nebyla naposledy.
Fotky jsou z dílny M+M Švecových 🙂 děkuji moc.