První rodinný výlet roku 2020 jsme naplánovali hned na první lednový víkend. Tento rok je na sníh velmi chudý, a to i na horách. Proto jsme měli radost, že den před výletem napadl sníh.
Vyráželi jsme z parkoviště Nová Hůrka v kompletním složení – všichni členové domácnosti- 4nozí i 2nozí :). Společnost nám dělala i mamka a ségra s rodinou, takže nás šla docela banda.

Pejskové nadšení už když jsme jim v autě nandavali postroje. Diego tahání v postroji miluje. Nicméně roky už jsou na něm znát a cestou zpět už šel občas i na prověšeném vodítku. To ale předbíhám. Zato Fazolka se v tahání nějak našla a táhla celou trasu tam i zpět jako smyslů zbavená :D.
Dobrovolně jsem si vzala sedák a psy si po dvojicích střídala podle terénu. Do kopce mi pomáhali tahouni Diego a Fazi a z kopce jsem naopak chtěla Theušku, protože ta je perfektně slovně ovladatelná a téměř netáhne.

Celá trasa byla 9km dlouhá. Počasí nám přálo a občas na nás vykouklo i sluníčko. Lidí nešlo moc, takže bylo možné pejsky pouštět často i na volno.
Aby to nevyznělo jinak než to je, naši pejsci by nikomu neublížili, ale respektujeme to, že ne každý je milovník psů a chce být otravován. Proto jsme si vždy pejsky připínali.

U jezera jsme si vyfotili malou srovnávačku. Byli jsme na jezeře totiž i na podzim roku 2015, když byla Fazolka malé štěňátko. No, trošku jsme se rozrostli :D.

Cesta zpět byla stejně pohodová jako tam, jen se šlo víc z kopce, což bylo příjemnější. Co si budeme povídat, o svátcích člověk trochu zleniví.
Musím říct, že jsem opravdu vděčná za to jak máme hodné pejsky, kteří s námi absolvují cokoli si vymyslíme.